POD ŘÍŠSKÝM VYSÍLAČEM DONAU

Jedná se již o druhé dílo od autorů z Klubu vojenské historie Dukla Prostějov.

„Vracím se zpátky o čtyři roky. Tehdy jsem si vůbec nedokázal představit, jak se taková kniha píše. Pak jsem s kolegy zjistil už při tvorbě první knihy, že vedle sebe máme dva velké spojence. Jednak srdce, které je velmi důležité pro tuto tvorbu. Když něco totiž děláte srdcem, jde to pak samo. Druhým spojencem jsou pamětníci, bez kterých by kniha nevznikla. V každém z vás vidím jednu stránku naší knihy,“ uvedl jeden ze tří autorů Zdeněk Bezrouk s tím, že ani jeden den během čtyř let rozhodně nepromarnil.

V knize čtenáři najdou celkem osmdesát šest příběhů, které jsou inspirované skutečnými událostmi, které se odehrávali pod vysílačem Donau během druhé světové války. Například v Čelčicích probíhali posledních deset dní tvrdé boje.

Nejedná se o první počin autorů z prostějovské Dukly. Již v roce 2016 vyšla publikace s názvem Pod pásy tanků, pod křídy letadel, která se setkala s velkým úspěchem. Pojednává o posledních dnech války, kdy úmrtí a boje zasáhli dokonce i Prostějovsko.

Recenze

Do rukopisu knihy jsem se začetl, po zkušenosti s předcházející knihou autorů, s velikou chutí. A opět jsem nebyl zklamaný. Přečetl jsem rukopis (víceméně volné pokračování předchozí knihy) jedním dechem. Šířeji pojatá kniha nyní čtenáři ve formě jednotlivých, velmi poutavých vyprávění tehdejších účastníků přiblíží pro náš stát a národ nesmírně složitou dobu těsně před druhou světovou válkou až po osvobození. Výborné jsou i krátké připomínky autorů celkového historického dění v tomto období, které jsou faktograficky výborné a čtenáři připomenou celkový kontext tehdejší doby (i zkušenému historikovi lze občas osvěžit v pravý čas paměť). Poutavé čtení vzpomínek mnoha a mnoha pamětníků a prohlídka dosud nepublikovaných fotografií vás pak přivede k tomu, že si s úžasem uvědomíte, kolik neskutečného úsilí a práce museli autoři vynaložit na shromáždění tolika vzpomínek, materiálů včetně dobových fotografií, kolik času tomu museli věnovat. Člověku úzce spjatému s mapovaným regionem musí při čtení místy až běhat mráz po zádech. Hodnotu díla pak zvyšuje také to, že autoři ještě včas zachytili tyto vzácné vzpomínky a nedělejme si iluze, pamětníci rychle vymírají a je bohužel smutné to, že se této oblasti, až na pár čestných výjimek, muzea nebo jiné státní instituce příliš nevěnovaly. O to větší můj dík patří všem jak pamětníkům, tak zvláště autorům. Je velmi smutné vidět kolem sebe a vnímat zarážející zapomětlivost lidí na věci minulé. Již pradávno platí známé rčení, že národ, který se nestará, nepečuje a neuchovává svoji historii a nebere si z ní ponaučení, nemá nárok na existenci. A další – každý národ si také musí vážit svých hrdinů, mít je ve velké úctě, chovat se k nim slušně, povědomí o nich přenášet na nové generace, být na ně hrdý, jinak se může stát, že až bude hrdiny potřebovat, žádní nebudou. Autoři této publikace zatím s nadšením pracují pro to, abychom nezapomněli, abychom byli hrdí na naši minulost a vždy měli kam sáhnout pro ponaučení. Ještě jednou chci autorům za jejich vynikající a nezištnou práci poděkovat.

PS.: Kdy vyjde další pokračování?

Ing. Miroslav Břínek

Technické muzeum v Brně

Lenka Navrátilová Foto ze křtu knihy zde